On nás varoval…

Totiž on je varoval by bylo přesnější. Jenže ač varoval je, tedy bílé Jihoafričany, varoval tím nepřímo vlastně i nás. A doufejme, jakkoliv už si tím nejsem až tak stoprocentně jist, že nás varoval ještě včas. Snad…

Vůdce „Bojovníků za ekonomickou svobodu“, třetí největší jihoafrické politické strany, Julius Malema se rozhodl varovat tamní bílou menšinu. Upozornil ji (http://businesstech.co.za/news/government/102667/whites-you-have-been-warned-malema/), že ze skoro pětapadesátimilionové populace tvoří Afričané (míněni černoši) 80,5% a míšenci 8,8 %, zatímco běloši jenom 8,3%... a proto chce mít z Jižní Afriky stát, jenž se nebojí bílé menšiny, v němž už bílí byli chráněni Africkým národním kongresem až příliš dlouho.

V pondělí napochodoval do několika významných institucí a obvinil je z rasismu a nadvlády bělochů. Označil je za natolik rasistické, že nepatří do Jižní Afriky, vyjadřoval se v tom duchu, že jsou jeho lidé považováni za kriminálníky jenom proto, že jsou černí, že se mezi bílými cítí jako cizinci ve vlastní zemi. Že mohou být černí klidně vnímáni bílými jako nesympatičtí a chudí, ale žádají si respekt.

Jeho lidé prý nejsou proti bělochům, jsou tady (totiž tam) pro všechny, ale konkrétně především pro chudobou strádající místní černé.

Stručně a jasně řečeno – prý nic proti „cizorodým“ bělochům, ale jejich nadvláda nad onou zemí musí skončit. Jižní Afrika musí být zase zemí „místních“ a bílí nesmí zastrašovat černý lid. Černí nesmí být cizinci ve vlastní zemi.

Do politiky Jižní Afriky mi vlastně vůbec nic není. Jsem cizinec a musím ji tudíž akceptovat takovou, jaká je. Nemám jim co do jejich věcí mluvit, stejně jako oni nemají co mluvit do věcí našich.

A proto neberte tento článek jako vměšování se do věcí Jižní Afriky. Ale jako popíchnutí politiků našich.

Protože víme z médií až příliš dobře, co se u nás nejednou stalo s těmi, kdo se postavili proti neasimilovatelným imigrantům a jiným nepřizpůsobivým menšinám. A jak si to nejednou odnesli vlastně i ti z našinců, kdo takovým dokonce pomáhali a pomáhají, ale „ne až tak docela dostatečně“.

A byl bych docela rád, kdyby u nás byla také nějaká vlivná politická síla, třeba také ta třetí nejvlivnější, jež by bouchla pěstí do stolu. Že už tu diktatura menšin nemá co pohledávat.

Což razí pan Malema v Jižní Africe, „tyranizované“ naší menšinou, jež vládne oné zemi tvrdou rukou. Totiž…

Jak se to vezme… Vládne, ač nevládne. Úplně jako nejedna menšina u nás.