Bláznovy myšlenky

25. 07. 2014 12:38:30
Zašel jsem do svého nejbližšího obchodu a nakoupil tam. Jako obvykle, protože tak činím bezmála den co den. Ovšem dnes bylo k mému nemilému překvapení něco jinak než jindy. Dnes a podle vyjádření prodavaček už na věky věků. A vlastně se prý nemám čemu divit, protože je to přece správné a spravedlivé.

Prostě jsem tam do košíku vložil svou sekanou od jistého výrobce, jemuž tu necítím potřebu dělat reklamu, došel k pokladně a zaplatil. Obvyklých řádově třicet korun za tuto. Plus, jak naskočilo na účtence, třicet korun za sekanou od jiného výrobce, jehož produkt ležel v boxu hned vedle té mnou zvolené. Plus tři koruny za rohlík, plus dvacka za sušenky, plus patnáct korun za trvanlivé mléko, plus... Ani si nepřejte vědět, jaká suma vyskočila na konci tohoto příjmového dokladu! Kolik jsem měl platit za onu jedinou chuděru sekanou, jež polehávala na dně mého košíku.
Nezdálo se mi to, jenže prý je to tak správné. Prý mám zaplatit. Protože není vinou ostatních výrobců, že jsem si zvolil právě tu sekanou, již jsem si zvolil, a nic jiného. Protože i jiní výrobci se snažili, lopotili se a v potu tváře vyprodukovali zmíněné i nezmíněné výrobky, jež se v tomto obchodě nabízely a jež se mi automaticky objevily na účtu. I jiní pracovali a mají tudíž nárok na odměnu za své snažení. A není jejich chybou, že mám jiné chutě a že jsem po jejich tovarech nesáhl. I oni potřebují peníze, aby mohli přežít a žít.
Zaplatil jsem. Co mi zbývalo? Vždyť za pokladnou již preventivně stála ochranka obchodu v kompletní sestavě. Abych se náhodou nepřiměřeně nebránil, abych neuprchnul bez placení.
„Tak tady mě viděli naposled,“ říkal jsem si, když jsem odcházel s poloprázdnou taškou a zcela prázdnou peněženkou. Naštěstí žiji ve městě, kde je konkurence, mohu tudíž nakupovat i jinde.
A tak jsem druhého dne zamířil do obchodu jiného, přesně jak jsem si předsevzal. Ať si tamti vyděrači trhnou a políbí, ať mi vlezou... víte čím, co a kam, že?
Vzal jsem si, co hrdlo ráčilo, a chystal se platit. Ovšem běda! Čekalo mne stejně nemilé překvapení. Byť mnou zvolený produkt pocházel od jednoho výrobce, měl jsem platit i jiným, z naprosto stejného důvodu.
Nečekal jsem na srocení se ostrahy a své zboží vrátil na původní místo. Ne, ani tady nakupovat nebudu. Než tohle, to ať si to zboží nechají.
Jenže... U kasy jsem byl přesto zadržen. Notně nevybíravým způsobem. A ač byl můj košík prázdný, stejně jsem musel vše zaplatit. Každému ze zde svůj sortiment nabízejících dodavatelů nějakou tu korunku; a navrch ještě nemalý peníz za to, že jsem onen do chladicího boxu vrácený produkt ohmatal. Čímž výrobce tohoto doznal neviditelnou, přesto však prý újmu. Protože sáhnout si a nechat být... to se přece nedělá! Kam by přišli?
Zalezl jsem doma do koutečka, nemaje v úmyslu z tohoto do krutého světa ještě někdy vylézt. Kam bych taky lezl, že, když mne tento obchod připravil o veškerou hotovost a „bez peněz do hospody nelez“ platí nejen v hospodách, ale vlastně všude? Kam bych chodil, nemaje ani vindru?
Jenže... i tady, v onom nejtemnějším z koutů mého bytu si mě našli. Oba zmíněné obchody za mnou vyslaly své delegáty. A ti cestou přibrali ještě i zástupce obchodů jiných. Zvonili, tloukli na dveře a nakonec se mi neurvale vetřeli do soukromí. A prý: „Plať, plať, plať!“
Ač jsem nikde a nic nekoupil, ač jsem nikde dokonce ani nic neohmatal, ač jsem proseděl den zde, potmě a nečinně, měl jsem přispět na jejich dodavatele. A vlastně i na tyto obchodníky samotné. Protože jejich prodavači a prodavačky byli v obchodech, čekali na mne a na to, že ode mne získají svou marži. Vždyť i oni musí z něčeho žít a není jejich vinou, že jsem nepřišel. Oni tam byli mně k dispozici a za to si svou odměnu zaslouží.
A já jsem se zbláznil...
Totiž nezbláznil, jakkoliv právě v těchto okamžicích zřejmě vcelku oprávněně pochybujete o mém duševním zdraví.
Protože toto se kolem nás vlastně dělo, děje a bude dít. Jenom ne v obchodech. Aspoň tedy v těch, které znám.
Děje se tak v éteru.
Protože jak se před několika dny v médiích objevilo, Česká televize je borec. Mazaně prý ulovila 200.000 možných neplatičů. Získala legální přístup k databázím dodavatelů energie a tak i přehled o těch, kdo odebírají elektřinu. A kdo odebírá elektřinu, ten prý má jistě i televizor. A kdo má televizor, musí, jak známo, platit koncesionářské poplatky zmíněnému médiu. Stejně jako Českému rozhlasu. Musí platit, i kdyby se ani jednou jedinkrát na vysílání České televize nepodíval, i kdyby ani zdáli nezaslechl jeden jediný zvuk vycházející ze studií zmíněného veřejnoprávního rádia.
Jistě, toto téma není nic nového, ale přesto se s ním stále nemohu a nemohu ztotožnit. Navzdory tomu, že už od nepaměti platím a tudíž mne může nechat klidným, navzdory tomu, že nemohu nabídnout lepší nápad, jak přimět k placení ty, kdo zmíněné vysílání sledují, aniž by na poskytované služby přispěli. Jistě, je to složité téma, ale přesto toto zmíněné dost možná jediné opravdu fungující řešení ve společnosti, kde dobrá platební morálka není samozřejmostí a kde mají peníze vesměs větší váhu než čest, nemohu strávit. Protože platit by měl ten, kdo „zboží“ odebírá, nikdo jiný.
Jinak bychom se totiž jednoho krásného dne mohli opravdu dočkat podobných situací, jaké byly popsány v úvodu. Protože když to může České televize a Český rozhlas, proč by to nemohly dělat i obchody? Nebo třeba úřady, jež jsou nám k dispozici i tehdy, když po nich nebudeme nikdy žádný štempl chtít? Jednoho dne bychom přece mohli platit školné i těm vysokým školám, jež nikdy nebudeme studovat, platit zedníkům, ač pro nás nikdy nepoloží jednu jedinou cihlu, horníkům za uhlí, ač jsme toto nikdy nepoužili ani v nepatrném množství na stavbu sněhuláka, prostitutkám za to, že stojí i v zimě a dešti podél silnic, kdybychom snad pocítili potřebu jejich služeb využít,...
A tak sedím stižen touto paranoiou ve ztemnělém koutě svého bytu a bojím se zapnout veřejnoprávní médium, ač za ně platím. Protože co kdyby jeho prostřednictvím vyhlásili, že tomu tak opravdu bude?
Protože o peníze jde přece až v první řadě. A třeba ze zmíněných potenciálních neplatičů by prý Česká televize vyždímala celých 324 miliónů korun ročně. A komu by se podobné peníze nehodily, že?

Autor: Viktor Pondělík | pátek 25.7.2014 12:38 | karma článku: 13.77 | přečteno: 524x

Další články blogera

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

18.4.2022 v 16:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Další články z rubriky Média

Jaroslav Herda

Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.

Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.

28.3.2024 v 7:22 | Karma článku: 16.68 | Přečteno: 609 |

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 3853 | Diskuse

Jan Pavelec

ČT je hlásnou troubou pětikoalice

Je to zjevné ze způsobu vedení TV debat, z otázek, kterou jsou kladeny, z odpovědí, které jsou souhlasně rozvíjeny nebo naopak nesouhlasně ostrakizovány, a hlavně z témat, která jsou nastolována nebo naopak zcela ignorována.

9.3.2024 v 9:35 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 369 |

Jaroslav Herda

Do politiky často vstupují pohádky, někdy i drogy.

Když děti politiků experimentují s drogami, mohou nastat nečekané situace, však v tomto případě, v samém závěru příběhu, je droga jako příčina nedorozumění nakonec vyloučena. I nedorozumění.

4.3.2024 v 23:45 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jiří Turner

Prima zprávy

Pamatuji, jak za bolševika byla média přehlídkou vítězství, úspěchů, pozitiv a jistot. Dnes jsou to katastrofy, neúspěchy, hrozby, varování, katastrofální vyhlídky a prognózy vyvolávající strach, nejistotu, zklamání a skepsi.

4.3.2024 v 14:27 | Karma článku: 30.53 | Přečteno: 796 | Diskuse
Počet článků 1394 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1273

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...