Neideální řešení

30. 07. 2014 0:47:28
Od chvíle, kdy si Radanovi pořídili svého prvorozeného synka, neměli chvilku klidu. Protože šlo o notně zvídavé dítko, které muselo do všeho strkat nos, a to i tehdy, uvědomovalo-li si i samo, že přes tento dostane. Malý si prostě nemohl pomoci – musel všechno vidět, všechno vědět, všechno prozkoumat a pokud možno i pochopit.

Což by vlastně bývalo nebylo na škodu, pokud by se zaměřil na něco k tomuto pozorování vhodného. Pokud by prostě bažil po poznání něčeho, co je přiměřené jeho věku a co nikomu v okolí nevadí. Ovšem... bylo tomu poněkud jinak. Hodně jinak.
Protože Toník, jak se jejich synek jmenoval, strkal nos i do toho, do čeho by ho strkat neměl. A do toho, do čeho nos strkat neměl, ho strkal nejraději. Nebylo tak sousedů, kteří by ho aspoň někdy nevyhnali ze své zahrady či dokonce domu, nebylo řemeslníka, který by mu aspoň jednou nevytrhával své nářadí z rukou, nebylo řidiče, který by ho nevyhnal aspoň občas ze svého plechového miláčka.
A nakonec už nebylo ani jeho vlastních rodičů, kteří by to trpně snášeli. Protože tito po četných stížnostech sousedů dospěli k názoru, že budou muset potomka nějak zabavit. Nějak jinak, než se tento doposud bavil sám.
Možná kdyby měl sourozence... Hráli by si spolu a ostatní by od nich měli pokoj.
Jenže ono to nebylo jen tak. Protože Toník, jak jsem již zmínil, byl tvor z rodu zvědavých. A k mání nebyla žádná babička, jež by ho aspoň občas vzala k sobě a pohlídala, o placené chůvě pak ani nemluvě,... Prostě uznáte sami, že v takové situaci se druhý potomek pořizuje jen velmi těžko. Protože veškerá snaha vyjde vniveč, jakmile se v nejlepším ve dveřích objeví dítko s udiveným výrazem ve tváři nebo s nějakou naivní dětskou otázkou, jež v takovém okamžiku není ani trochu na místě.
Jak jenom odlákat jeho pozornost? Jak tuto zaměřit jiným směrem? Aby měli rodičové aspoň chvilku soukromí...
Rodiče dlouho zkoušeli možné i nemožné. Protože Toník byl sice zvídavý, žádnou darovanou hračkou neopovrhnul, jenže jakmile tuto zvědavě prozkoumal, rozebral a odhalil i její nejskrytější tajemství, což zpravidla netrvalo nikterak dlouho, měli ho rodiče v ložnici zpátky.
Tedy do chvíle, než je napadl zdánlivě spásný nápad. Koupí mu dalekohled. S něčím takovým se zvědavý synek určitě zabaví na dlouho. Než obhlédne dalekohledem celé okolí, zabere mu to hodně času, a třeba ho něco zaujme dokonce natolik, že na to bude zírat dlouhé hodiny, ne-li dny. A bude klid.
A měli pravdu. Protože od chvíle, kdy Toník dostal dalekohled, měli rodiče pro svou lásku času habaděj. Protože potomek se tímto vskutku zabavil. Dokonale. A nejen sám. Byl dokonce tak ochotný, že svůj dalekohled leckdy půjčoval i svým kamarádům. Samozřejmě ho ale ani přitom nikdy nespustil z dohledu; ale tím lépe. Aspoň od něj byl chvilku klid a záležitost druhého potomka se tak jevila být nadějnou.
Ovšem jen nějaký čas. Bohužel. Protože pak byl onen klid vystřídán neklidem. Neboť stále více a více dětí naznačovalo Radanovým cosi, co jim dříve nikdo nenaznačoval. A pak se k těmto dětem přidali i jejich rodiče, prarodiče, strýčkové, tetičky,...
Že je jim prý tak jaksi nepříjemné, když jejich děti lezou v Radanovic zahradě s inkriminovaným dalekohledem na onen tam rostoucí košatý strom. A že by Radanovi měli tento raději pokácet, nebo...
Nebo si aspoň pořídit závěsy na okno do ložnice.
Kam Toník a jeho kamarádi zaměřovali onen dalekohled nejčastěji.

Autor: Viktor Pondělík | středa 30.7.2014 0:47 | karma článku: 6.14 | přečteno: 398x

Další články blogera

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

18.4.2022 v 16:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 6.93 | Přečteno: 101 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 197 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 131 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 192 | Diskuse
Počet článků 1394 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1273

Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...