To my bychom se už měli živit správně. Protože my už máme poznatků o zdravém životním stylu dost a dost, zaměstnáváme řadu badatelů, kteří se zaobírají tím, co, kdy, jak a v jakém množství zbaštit a čeho se naopak vyvarovat, a ať si říkáme cokoliv, bída také vesměs vypadá jinak než to, v čem žijeme.
Ovšem nestravujeme se tak, jak bychom měli. A to nejednou vinou obchodníků. Zejména pak větších obchodů. Alespoň nakolik jsem se právě nyní na internetu dočetl.
Že prý děsí naše supermarkety žrouti mezi regály. Protože prý ne všude mohou být kamery a proto mnozí lidé jednoduše vstoupí do nesledovaných míst a začnou jíst. A nesní toho zrovna málo – prý je toho za celé stovky milionů ročně!
Obchodníci to dobře vědí. Jenže... Co dělají? V nejlepším případě nic. Žádná zjevná snaha ovlivnit tento nelichotivý stav věcí. Jen se vymlouvají, že prý je ochranka často bezmocná, stejně jako prodavači a majitelé samotní. Že lidé prostě přijdou, něco snědí, obal tam nechají a zmizí a nedá se s tím nic moc dělat.
Výmluvy, nic než výmluvy. Protože kdyby obchodníci chtěli, mohlo by být daleko lépe. Protože to obchodníci jsou na vině, že se člověk nenají hezky v klidu, že své jídlo musí na místě rychle zhltnout. To obchodníci jsou na vině, že tam lidé jedí vstoje; nebylo by tomu tak, kdyby jim tam umístili židle a stolečky, nejlépe s čistými ubrusy a vázičkami s květinami. Obchodníci jsou na vině nejednoho prohřešku proti hygieně, když tyto své neplatící zákazníky nechají jíst přímo z obalů, na které sahal kdo ví kdo, když jim tam neinstalují ani jedno umyvadlo s mýdlem a ručníkem, aby se mohli před konzumací umýt. Obchodníci mohou též za nejednou nevhodnou skladbu stravy, když do míst s nejdražšími a tudíž nejkvalitnějšími potravinami dávají kamery a lidé tak musí vzít zavděk levnějšími pokrmy z nehlídaných oddělení.
A myslíte si, že se to teď zlepší? Teď, když už se o tom ví i z internetu? Pochybuji. Protože prý sami obchodníci tvrdí, že jediným způsobem, jak proti tomuto počínání, tedy stravování se bez placení mezi regály, bojovat, je takovéto konzumenty chytat při činu, pronásledovat. A myslíte si, že tím se naše stravovací návyky zlepší?
Nezlepší. Tito zákazníci budou naopak v takovém případě hltat ještě rychleji. Až si uženou namátkou třeba žaludeční vředy. Protože už víme, že tento způsob stravování není zdravý. Jenže to je obchodníkům šumafuk.
Jedinou snahu o zlepšení stravovacích návyků v takovýchto obchodech projevuje snad jedině policie, jež ovšem není všemocná a má jen omezené možnosti. Protože pokud takového neplatícího jedlíka přistihne mezi regály vícekrát, může se mu postarat aspoň o to, aby si tento šel sednout. Prý až na tři roky...
Chudáci strávníci
Další články blogera
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Další články z rubriky Poezie a próza
David Snítilý
... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy
„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.
Alena Bures
Recenze - Martina Boučková: Šílená babička
Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....
Miroslav Pavlíček
O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti
Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.
Iva Marková
Ženy
....................................................................................................
Marek Ryšánek
Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.
Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.
Počet článků 1394 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1273 |
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.