Svěřte něco chlapovi...
Protože kolikrát už mu jenom říkala, aby s tím zámkem něco udělal! Ovšem jako kdyby do dubu mluvila. Kolikrát se jí už přihodilo, že vsunula klíč do zámku, ovšem otočit se jí jím nepodařilo! Kolikrát už se vložka zámku zašprajcovala a odmítla vpustit právoplatné uživatele bytu dovnitř. A kolikrát naopak tito mohli sice dveře zabouchnout, ale zámek už nezamkli! Ještě že zvenku měli kouli a ne kliku a tak se po jejich odchodu do bytu nedostali případní nezvaní hosté. Ovšem kolikrát se tam následně nedostali ani hosté zvaní a vlastníci bytu jakbysmet!
Kolikrát mu už jenom říkala, aby s tím něco udělal! A manžel vždycky slíbil, že tu vložku vymění, ale skutek utek. Protože tu mu do toho něco přišlo, tu se mu to zrovna nehodilo a tu prostě zapomněl. A ono se to prý nezblázní…
Ono se to opravdu nezbláznilo, ale jeho žena už pomalu ano. Mohla se z toho už zbláznit.
A když po něm chtěla, aby zavolal zámečníka, když už není schopen to udělat sám? Že prý nebude vyhazovat peníze za nesmysly. Protože řemeslník je pán – přijde si, jak se mu zlíbí, zfušuje to a řekne si za to o tolik peněz, že to tedy ani náhodou. Manžel to radši opraví sám a skoro zadarmo.
A pak zase nic! Ušetřili sice za zámečníka, ale služby firmy zabývající se otevíráním dveří již vyšly rodinu na daleko větší peníze.
A tak tu paní domu zase jednou stála před nedobytným bytem a čekala, až dorazí někdo, kdo jí za úplatu otevře její vlastní byt. Protože zámek se majitelce vzepřel a bylo třeba profesionála, aby se podvolil.
Jak dlouho tomu tak ještě bude? Proklínala osud a ještě více svého chotě. Toho lempla nanicovatého, co nic nezařídí, nic neudělá. Ale ona si ho večer pěkně „vezme do prádla“! Ona mu dá co proto! To si za rámeček nedá! Tentokrát už je toho vážně dost!
A jak si slíbila, tak i učinila. Večer, po manželově návratu opožděném z důvodu toho, že se vložka zámku opět zasekla a on tudíž čekal hodinu za dveřmi, než mu odborníci umožnili vstup k manželce pro změnu uvězněné v tomto bytě, byla nejprve italská a poté tichá domácnost. Klima v bytě bylo sice teplotně přijatelné, přesto však bylo „dusno“ jako už dlouho ne.
A tak manžel povolil. Svatosvatě slíbil, že to hned ráno opraví. Už doopravdy. Přesto však, aby na toto nezapomněl, preventivně nedostal ani večeři a musel nocovat na kanapi poblíž lednice bez jediného piva.
A ráno, když byla manželka v práci, se o to před svým pozdějším odchodem do zaměstnání postaral. Ani mu nezabralo moc času a nedalo moc práce vyjmout ze zámku vzdorující vložku a nahradit ji jinou. Konečně bude mít jeho duše a zejména jeho drahá choť klid. Konečně se v domácnosti rozhostí klid a mír…
Po návratu se žena dostala do bytu bez problémů. Do vykradeného bytu. Pryč bylo doslova vše, co mělo nějakou cenu.
Protože manžel sice vložku v zámku vyměnil, jenže…
Manželka jen nevěřícně zírala na to, jak ze dveří namísto obvyklé klíčové dírky vykukuje vložka nová. Atypická. Ještě na ní byl i kus originálního obalu s nápisem Always.
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Viktor Pondělík
Kdo skutečně pomáhá Čechům?
Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.
Viktor Pondělík
Kamarád omikron
Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.
Viktor Pondělík
Nebozí letečtí dopravci!
Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.
Viktor Pondělík
Jak to skoulí s prezidentem?
Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.
Viktor Pondělík
Čeští doktoři nemají co na práci?
Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.
Viktor Pondělík
Zaplatí vláda všechno všem?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.
Viktor Pondělík
Bude se znárodňovat?
Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.
Viktor Pondělík
Nebudou přece rozhodovat rozumně!
Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.
Viktor Pondělík
Budou si Češi konečně rovnější?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.
Viktor Pondělík
Pomůžete mi někdo?
Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.
Viktor Pondělík
Taky řešení
Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.
Viktor Pondělík
Soudružská skleróza
Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.
Viktor Pondělík
Ať žije očkování
Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.
Viktor Pondělík
Problém
Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.
Viktor Pondělík
Když se voda káže a víno pije
Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x