Když člověk musí jít…
Průvodci jsou zkrátka různí. Tu milí, tu žádaní, tu potřební, tu alespoň snesitelní a tu naopak z rodu těch, jimž by se každý jen trochu soudný člověk raději vyhnul.A právě o těch posledních bych tu nyní rád pohovořil.
K průvodcům, bez nichž by byl život lidský bezesporu příjemnějším a které vyhledávají snad jedině anorektici, patří – samozřejmě mimo jiné – onemocnění z rodu průjmovitých. Čili příhody břišní, jež v závislosti na své intenzitě nejednou přimějí k běhu i zarytého odpůrce jakýchkoliv aktivit byť i jen vzdáleně připomínajících sport, které donutí ku stažení kalhot i největšího stydlína a které přimějí k břišním tancům i jinak jedince baletně totálně antitalentovaného. Neboli pro které platí totéž co pro smrt: přijde to na nás a musíme jít…
Nejlehčí a zřejmě i nejpřijatelnější průběh mívají průjmovitá postižení vzniklá (ojediněle) v důsledku elementární neznalosti či prosté mýlky. To když člověk, sužovaný krutou žízní, sáhne v regále po první láhvi s tekutinou a notně si zavdá z butylky, slující na své etiketě názvem Šaratice či Zaječická. Výhodou bývá v tomto případě především relativně pomalu nastupující a přece jen do jisté míry potlačitelný účinek, trvající navíc pouze po vcelku krátkou dobu, úměrnou především množství této zkonzumované tekutiny.
Ovšem to je spíše výjimka. Ve většině případů se člověk zrovna nepopadá smíchy za břicho, pokud se je právě nucen popadat za břicho. Protože je-li původce jiný, vesměs končí s průjmem sranda.
Původci průjmových onemocnění bývají různí.
V našich končinách, na rozdíl třeba od chudých příbuzných z rozvojového světa, tak snad nejčastěji narazíme na tuto nevítanou formu vyměšování zaviněnou neúměrnou konzumací ne právě se navzájem snášejících poživatin. Vždyť vezměme kupříkladu takové vánoční období, jež se ze svátků klidu a míru zdařile transformovalo do závodu v konzumaci čehokoliv, co jsou naše vnitřnosti schopny pojmout. Sladké, slané, kyselé, hořké, tučné,… a tak dokola v kombinacích, z nichž by se jeden po… K čemuž zákonitě dříve či později musí dojít.
Spíše než strava bývá však na vině leccos v ní obsažené, ovšem na etiketě mezi ingrediencemi neuvedené. Neboli nejrůznější zástupci z řad mikroorganismů, jimž se v potravě zalíbí a kteří se nehodlají smířit s tím, že se mají i s chutnou krmí přemístit do číchsi útrob. Člověk si tak dopřeje leckterou laskominu, aniž by tušil, že tato spolu s cukry, tuky, bílkovinami, vitamíny a minerálními prvky obsahuje třeba i zárodky tyfu, cholery, úplavice, giartiózy, kryptosporidiózy, nějaké ty salmonely nebo třeba nejednou i některé z nesčetných jedů a patogenů.
S takovými salmonelami již měl tu čest nejeden z nás. A kdo jednou zažil, nejspíše do smrti nezapomene. Jedná se o onemocnění potenciálně i smrtelné, které v našich krajích ročně postihuje desetitisíce spoluobčanů, majících tu smůlu, že narazili na kontaminovanou stravu či vodu, zejména pak masné a vaječné produkty, ovšem nejen tyto, protože salmonela není mlsnou a spokojí se s čímkoliv, jen když je v přiměřeném teplíčku. Inkubační doba bývá od šesti hodin do dvou dnů a choroba pak během jednoho až dvou (dosti krušných) týdnů zpravidla sama odezní.
Úplavice bývá vysoce infekční onemocnění vyvolané bacily či amébami. U nás vzácná bacilární úplavice, zvaná též shigelóza či dyzentérie, je vyvolávána gramnegativními tyčinkovitými baktériemi rodu Shigella a jedná se o ochoření ryze lidské, přenášené ze člověka na člověka prostřednictvím potravy nebo vody, s inkubační dobou jeden až pět dní. Jen ojediněle pak jsou lidstvu v přenosu nápomocny i mouchy, schopné přenášet jimi si uzurpovaný infekční materiál na kratší vzdálenosti. Úplavice amébní je pak způsobována měňavkou úplavičnou, prvokem, který se přenáší podobně jako jeho bakteriální kolegové, jenž však chorobu vyvolává pouze ve své větší formě (magna), zatímco jeho menší příbuzní si ve tlustém střevu žijí, aniž by výrazněji škodili.
Břišní tyfus je vyvolávám baktérií Salmonella typhii a jak už tomu tak bývá, šíří se potravou a kontaminovanou vodou. Obvykle bezpříznaková inkubační doba, během níž se infekce množí v krvi, aby byla následně vylučována zažívacím traktem, trvává jeden až dva týdny, po nichž následují horečky, bolesti svalů, nechutenství, nízká srdeční frekvence, zácpa, celková slabost, bolesti hlavy, vyrážka, nespavost a to, o čem je tu dnes řeč, tedy průjem, kteréžto projevy ustupují u léčených osob během dvou až pěti dnů. Útěchou nám budiž, že se v našich krajích vyskytuje vzácně, a zpravidla si ho přivážíme jako suvenýr ze zemí rozvojového světa, kde se mu daří díky teplejšímu klimatu a nižším hygienickým standartům.
Na choleru vyvolávanou baktériemi Vibrio Cholerae pak narazíme zejména ve vodě kontaminované fekáliemi nebo v potravinách, kde dokáží tyto přežít až šest týdnů, a ochránit se před ní lze toliko důsledným převařováním konzumovaného, důslednou hygienou a do určité míry i relativně krátkodobě působícím očkováním. Chce-li ji člověk dostat, musí zkonzumovat relativně velké množství infekčních činitelů, neboť tito rozmazlenci nesnášejí kyselé prostředí žaludku a jen jejich dostatečné množství zajistí, že proniknou až do tenkého střeva, kde se během několika hodin až dní rozmnoží a v plně rozvinuté fázi usmrtí globálně až každého druhého pacienta, zatímco u nás ve vyspělém světě se pohybujeme pod jednoprocentní hranicí.
Giartióza a kryptosporidióza jsou pak onemocněními vyvolanými parazity, jež lidstvo sdílí s jinými zástupci zvířecí říše.
Mimo hříšné obžerství a zákeřné mikroorganismy nám pak mohou „protáhnout střeva“ i léky jako projímadla, u nichž by to člověk očekával, či antibiotika po svém vysazení, u nichž by to leckdo nečekal, z jedů pak kupříkladu rtuť a arzén, na vině mohou být i alergeny, syndrom dráživého trakčníku, nemoci vedoucí k malabsorbci, nádory střev či hormony. Prostě je těch příčin tolik, že by se z toho jeden po… Totiž chtěl jsem říci, že se v tom jeden hnedle nevyzná.
Na původu průjmu pak závisí, vystačíme-li si se samoléčbou sestávající z neklidného klidu na lůžku a úlevného spočinutí v komůrce k tomu určené, třeba i v kombinaci s volně dostupnými léčivy typu živočišné uhlí a Endiaron a dostatečným přísunem tekutin či jsme-li nuceni vyhledat lékařskou pomoc. Každopádně se však zřejmě shodneme na tom, že prevence je člověku rozhodně daleko příjemnější než odstraňování následků.
Ovšem míním tím prevenci jako prevenci. Nezřízená konzumace pěnivého moku v pohostinství s odkazem na preventivní doplňování tekutin pro případ potenciálního rizika průjmu není prevencí, nýbrž jen alkoholikovou výmluvou, která naopak místo pomoci může vyvolat v konečném důsledku i neplánované povolení svěračů.
Čímž se pro dnešek rozloučím. V kuchyni mě totiž čeká dort, špek, šlehačka, sardinky, čokoláda, zákys a pivko a na okně už se mi na slunci delší dobu ohřívá i majonézový salát. To bude prima obídek…
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Viktor Pondělík
Kdo skutečně pomáhá Čechům?
Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.
Viktor Pondělík
Kamarád omikron
Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.
Viktor Pondělík
Nebozí letečtí dopravci!
Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.
Viktor Pondělík
Jak to skoulí s prezidentem?
Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.
Viktor Pondělík
Čeští doktoři nemají co na práci?
Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.
Viktor Pondělík
Zaplatí vláda všechno všem?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.
Viktor Pondělík
Bude se znárodňovat?
Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.
Viktor Pondělík
Nebudou přece rozhodovat rozumně!
Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.
Viktor Pondělík
Budou si Češi konečně rovnější?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.
Viktor Pondělík
Pomůžete mi někdo?
Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.
Viktor Pondělík
Taky řešení
Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.
Viktor Pondělík
Soudružská skleróza
Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.
Viktor Pondělík
Ať žije očkování
Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.
Viktor Pondělík
Problém
Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.
Viktor Pondělík
Když se voda káže a víno pije
Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x