Jak se stát modelářem

Bylo již od dětství vaším snem brázdit vlny oceánu na vlastní jachtě, ovšem ruka trhu či jiná rána osudu zhatila vaše plány?

Toužili jste vždy postavit největší mrakodrap na světě, ale rozpadla se i vaše vlastnoruční parodie na psí boudu?

Toužili jste vždy být konstruktérem letadel, ale už na základní škole se vám posmívali, když jste se vytasili s tím, co měla být papírová vlaštovka?

Nezoufejte. Vaše sny se vám mohou, byť v poněkud jiné formě, nakonec přece jenom vyplnit. Stačí… dát se na dráhu modeláře.

Požadavky na vás kladené nebudou v tomto případě nikterak přemrštěné. Nebudete potřebovat ani vysokou školu stavebního či technického směru, nebudete se muset učit plavat či proniknout do tajů námořní navigace nebo umět z několika pro vás na první pohled nikterak přitažlivých složek namíchat maltu.

Ba právě naopak. Základním požadavkem kladeným na modeláře je pouhá alespoň částečná manuální zručnost. A upřímně řečeno, i bez té se lze konec konců obejít, protože rozpadne-li se takový model výškové budovy, snadno to zametete pod kobereček, zatímco sesypalo by se vám něco skutečného, to by byl malér! Vzpomeňme třeba na Světové obchodní centrum.

Mimo trochy té šikovnosti už toho moc potřeba není. Stačí již jenom vhodné lepidlo, vyhovující materiál a větší či menší porce času. Přičemž lepidlo je třeba volit přiměřeně materiálu a materiál je záhodno volit podle objektivních podmínek. Budete-li kupříkladu chtít stavět z kovu, měli byste mít dobré známé například na šrotišti a neměli byste ani na chvíli pomýšlet na to, že k lepení použijete bílou lepicí pastu svých školou povinných dítek. V takovém případě byste totiž splakali nad výdělkem, tedy vlastně nad nedodělkem.

Materiál se dá sehnat různými způsoby.

Ten nejjednodušší je vhodné suroviny zakoupit (díky čemuž máte alespoň před započetím práce záruku kvality nebo alespoň naději na ni), ovšem to je z pohledu skutečných machrů pro ostudu. Daleko více úcty od okolí získáte, seženete-li si vhodný materiál alternativním způsobem.

Kupříkladu hodláte-li stavět z párátek, není shánění materiálu vůbec obtížné, nemáte-li tedy chronickou dietu držící manželku. Jestliže budete tuto večer co večer přepadat se slovy „tady jsem ti udělal k večeři jednohubky, miláčku“, nastřádáte dostatek párátek záhy a choť vlastně ani necekne nad tím, že vám takto obstarala suroviny pro vaši stavitelskou vášeň.

Rovněž takové sirky se na stavbu shánějí bez větších obtíží, máte-li doma dítko ve věku nad deset let. Povolíte-li takovémuto synkovi tajně kouřit, kteroužto činnost mu maminka přísně zakazuje, výměnou za vypálené zápalky, bude se tento jistě činit k vaší plné spokojenosti; pouze vás možná rozpláče zjištění, že má synek větší příjmy než vy kapesné stanovené dle uvážení vaší partnerky. Je tu ovšem třeba být obezřetnými, protože bude-li vám potomek obstarávat materiál třeba ve stohu, není vyloučeno, že vaše očekávaná sirčička (a nejen ona) dříve nebo později lehne popelem.

Stavba ze dřívek od nanuků je poněkud nákladnější záležitostí. Jednak už pro samotnou nutnost tyto zaplatit, jednak pro dost pravděpodobnou nutnost platby u lékaře a v lékárně, protože v případě větších staveb hrozí nachlazení, angíny, laryngitidy a při troše smůly i salmonely. Ale pro vaše veledílo si musí rodinní příslušníci i něco vytrpět.

Jediný materiál, jenž je poněkud komplikované shánět, je láhev, chcete-li si v ní vystavět koráb. Zdůvodnění, že je pro tuto činnost bezpodmínečně zapotřebí láhve od kvalitní či alespoň víceprocentní lihoviny, asi neprojde, zato zákys, alternativní to získání láhve doporučené vám manželkou, projde dost možná rychleji, než si připravíte toaletní papír. Ale za tu oběť to jistě stojí.

Máte-li materiál pohromadě, je potřeba utřídit si myšlenky a nejlépe si alespoň načrtnout jednoduchý plánek. Pokud byste totiž stavěli pouze podle vlastní hlavy, napovídá mi má intuice, jak by to dopadlo, i kdyby to nikam nedopadlo. Takový plánek vám ve vaší činnosti bude jistě velkou pomocí; pouze po završení díla je tento třeba bez prodlení zničit, aby se vám nemohlo po jeho nalezení posmívat celé okolí pro rozdíly mezi záměry a výsledkem. Bude-li plánek zavčasu znehodnocen, klidně se můžete holedbat svým úspěšně dotvořeným modelem ponorky, tajíce, že podle plánku to měla být dejme tomu Eiffelova věž.

Během práce byste si měli také zajistit soukromí. Jednak proto, že práce s drobným materiálem vyžaduje soustředění, které vám vaše italská domácnost poskytnout nemůže, jednak proto, že „přece neohrozíte ostatní jistě škodlivými výpary z lepidel a barev“. A hlavně proto, že se vám nikdo nebude posmívat, až se po prvním kontaktu se vteřinovým lepidlem budete marně pokoušet oddělit ruku od stolu, nebo až budete po půlhodině lkát nad tím, že se vám ty první dva zdánlivě k sobě úspěšně slepené dílky opět rozpadly. A ideálním místem pro takovou osamělou práci je dílna či kůlna za domem se samostatným vchodem… to až se budete krást z domu, abyste svůj výtvor potají nechali zmizet v sousedově popelnici a abyste mohli nepozorovaně zamířit do specializovaného obchodu, kde se prostě nějaký model koupí a nepozorovaně propašuje zpět do domu.

A to pak budou všichni čubrnět, jak jste šikovní!