Chorobný strach z chorob II.
Náš hypochondr pan Radana se totiž začal na základě jednoho článku v novinách obávat, že by jeho choť mohla potenciálně být přenašečkou smrtícího viru nesoucího dávno známé označení HIV. Pojal k ní notnou dávku nedůvěry, ač mu všichni v jeho okolí tvrdili, že se nemá čeho bát. Protože paní Radanová zrovna příliš krásy nepobrala a mužští se za ní neotáčeli ani zamlada, natož pak nyní, kdy jí již táhlo na šedesátku, a to neznámo z jaké strany. Ač se manželka dušovala, že svému choti nebyla těch několik desetiletí jejich společného života nikdy nevěrná, nedůvěřoval jí. Nejprve omezil jejich sexuální soužití z jednoho nevalného pokusu za kvartál na nulu a poté počal činit další opatření, jež měla potenciální nebezpečí nákazy eliminovat. Počal se zachumlávat do peřiny natolik, aby v ní nebyl k nalezení, a to i uprostřed právě panujícího parného léta, kdy teploty v ložnici přesahovaly třicítku a on si tak připadal ve spánku jako v sauně, pořídil si vlastní nedobytný pás cudnosti, od kterého vzápětí po nasoukání se do něj zahodil jediný klíček, odmítal sdílet s manželkou holicí strojek s odkazem na možný přenos infekce krví a odmítal pracovat v kuchyni s tím, že kdyby se třeba škrábnul o konzervu, zemřel by na AIDS.
V zájmu svého zdraví byl vyhozen ze zaměstnání, kde odmítal používat dílenské náčiní s tím, že kdyby si přivodil krvácivé zranění, byla by to sebevražda, neboť jeho spolupracovníci byli známí chlíváci, kteří nedali jediné sukni (té šéfovy mladé sekretářky) pokoj, a kdyby se tak dotkl škrábancem infikované krve cizí, byl by s ním ámen.
Počal docházet na Úřad práce, ovšem byť bylo ještě před krizí, ne a ne najít si vhodné uplatnění. Protože to víte… Krve je všude tolik!!! A když se nakonec přece jenom podařilo najít uplatnění zcela nekrvavé, a to na postu výstupního kontrolora v továrně na molitan do matrací, odmítl též, s odvoláním na to, že je fabrika vedle parku obydleného pouličními kněžkami lásky a kdyby ho některá v noci po šichtě cestou domů… Hrůza domyslet!
A tak pan Radana celé dny vysedával doma, stranil se všech včetně své rodiny a preventivně odmítal sledovat i erotické filmy. Protože co vy víte! Nikdo nikdy neprokázal, že je sklo televizní obrazovky stoprocentní ochranou před přenosem smrtelné choroby od obnažených herců. A znáte ty bohémy, že… Aby tak pan Radana platil koncesionářský poplatek a ještě kvůli tomu zemřel…
(pokračování zítra)
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Viktor Pondělík
Kdo skutečně pomáhá Čechům?
Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.
Viktor Pondělík
Kamarád omikron
Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.
Viktor Pondělík
Nebozí letečtí dopravci!
Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.
Viktor Pondělík
Jak to skoulí s prezidentem?
Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.
Viktor Pondělík
Čeští doktoři nemají co na práci?
Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.
Viktor Pondělík
Zaplatí vláda všechno všem?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.
Viktor Pondělík
Bude se znárodňovat?
Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.
Viktor Pondělík
Nebudou přece rozhodovat rozumně!
Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.
Viktor Pondělík
Budou si Češi konečně rovnější?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.
Viktor Pondělík
Pomůžete mi někdo?
Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.
Viktor Pondělík
Taky řešení
Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.
Viktor Pondělík
Soudružská skleróza
Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.
Viktor Pondělík
Ať žije očkování
Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.
Viktor Pondělík
Problém
Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.
Viktor Pondělík
Když se voda káže a víno pije
Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x