Aby nás tak ještě kopli někam stranou!
Starší spoluobčané tak doufají, že se díky svým úsporám na poslední rozloučení dočkají důstojného odchodu z tohoto světa. Protože jinak…
V dnešní době jeden nikdy neví. A je vcelku logické se finančně zajistit nejen na sklonek svého života, ale i na to, co přijde již krátce po něm. Protože stejně jako se již za minula strkali staří rodiče nejednou do domova důchodců, svěřují se dnes naši nebožtíci stále častěji do rukou státu. Protože jejich příbuzným takzvané sociální pohřby přicházejí nejednou náramně vhod. Lidé tvrdí, že nemají na pohřeb peníze, ať už tyto skutečně nemají nebo je pouze nechtějí oželet, a nechají své skonalé blízké pohřbít na náklady státu. Což se jen za loňský rok stalo údajně v patnácti stech případů. A ani šťastlivec z řad nebožtíků, jímž rodina neopovrhne, nemusí mít v rakvi ještě na růžích ustláno a musí se nejednou při svém pohřbu obejít bez obřadu.Protože peníze jsou, jak známo, až na prvním místě. Běžný pohřeb bez obřadu prý vyjde na nějakých deset tisíc korun, s obřadem pak na více než dvojnásobek, a ani hrob samotný není zrovna zadarmo. A za takové peníze už by se dalo pořídit i něco zajímavějšího, než je útulný hrobeček či alespoň pohodlná urna pro dědečka, babičku či jiného příbuzného. Což, jak vidno, mnozí z nás i činí.Ovšem jakkoliv právě napsané vyznívá nevesele, lze i na tomto najít alespoň špetku něčeho pozitivního, dobrého. A tím je právě to, že ani ti odvržení nemajetní nejsou ztraceni. Protože i o tyto se někdo na poslední cestě postará, jakkoliv, jak už tomu bývá, ne na zrovna špičkové úrovni.A tak se (alespoň prozatím) není čeho obávat. Protože stát nás nekopne někam stranou, abychom dejme tomu nepřekáželi v námi im memoriam uvolněných bytech, abychom neblokovali až do úplného obrácení se v prach veřejné komunikace, aby naše tělesné schránky nezabíraly sedadla v dopravních prostředcích či jiná místa, kde si zrovna usmyslíme odebrat se na věčnost. I ti nejchudší a nejopuštěnější mají nárok aspoň na skrovné věčné schrupnutí si, byť nejednou jen v urnách kdesi ve sklepeních státních institucí.A stát tak činí vlastně nejednou zcela nezištně. Může se sice se svou pohledávkou přihlásit do dědického řízení, ovšem kde nic není, tam ani ministr financí nebere. A – považte – takový nebožtík si dokonce svůj žeh na státní náklady nemusí ani odpracovat veřejně prospěšnými pracemi. Třeba jako popel sloužící coby posypový materiál na zimní zasněžené chodníky.
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Viktor Pondělík
Kdo skutečně pomáhá Čechům?
Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.
Viktor Pondělík
Kamarád omikron
Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.
Viktor Pondělík
Nebozí letečtí dopravci!
Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.
Viktor Pondělík
Jak to skoulí s prezidentem?
Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.
Viktor Pondělík
Čeští doktoři nemají co na práci?
Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.
Viktor Pondělík
Zaplatí vláda všechno všem?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.
Viktor Pondělík
Bude se znárodňovat?
Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.
Viktor Pondělík
Nebudou přece rozhodovat rozumně!
Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.
Viktor Pondělík
Budou si Češi konečně rovnější?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.
Viktor Pondělík
Pomůžete mi někdo?
Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.
Viktor Pondělík
Taky řešení
Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.
Viktor Pondělík
Soudružská skleróza
Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.
Viktor Pondělík
Ať žije očkování
Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.
Viktor Pondělík
Problém
Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.
Viktor Pondělík
Když se voda káže a víno pije
Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x