Důvěřuj, ale prověřuj

Tak se našim mocným v panujícím období oslav pětadvaceti let svobody zřejmě zastesklo po starých časech vlády všemocné jedné strany. A byť otevřeně nikdo nedeklamuje, že by byl právě a pouze pro monopol jedněch jediných na veškerou moc, byli by zřejmě rádi, kdyby i za plurality názorů svůj kousek neomezené moci získali. Opět by chtěli mít svůj lid v naprostém područí, chtěli by mít možnost svévolně tropit počiny, jež jsou dost možná už hodně daleko za hranicí demokracie.

Jak totiž nyní plánují, chtěli by získat daleko větší pravomoci prozatím alespoň v otázkách toho, čím lid náš vezdejší mimo jiné činí svůj domov útulnějším, tedy čím topí. Chtějí, aby úředníci získali právo vstupovat až do našich domovů. Sice se vcelku chvályhodným zdůvodněním, že by se tím měly shromažďovat důkazy a bránit tak používání nepovolených paliv, respektive spalování odpadů a tím zamořování ovzduší, jenže…
Jenže, jak je známo, s jídlem roste chuť. A známe již nejednu z choutek našich mocných.
A tak by podle ministra životního prostředí mohl být příští rok předložen vládě k diskusi zákon, jenž by kontrolorům umožnil vstup na soukromé území. Člověk z jakékoliv z „nešťastných“ více než 660000 domácností odkázaných na spalování pevných paliv by tak byl povinen vpustit do svého domu či bytu kontrolory, kteří by mu z kotle odebrali vzorky a pak případně vyměřili patřičně mastnou pokutu.
A pak? Pak by se přece tak snadno mohlo v podobném kurzu pokračovat! Vždyť kdo nebyl nikdy z něčeho podezřelý, ať už oprávněně či nikoliv? Kolikrát už jenom chyběly důkazy prostě proto, že byl soukromý majetek nedotknutelný!
A tak by třeba následně mohly být pravomoci kontrolorů rozšiřovány a rozšiřovány, „ve veřejném zájmu“.
A jak by se vám pak líbilo, až byste povinně vpouštěli do svých příbytků i zástupy kontrolorů jiných? Až by třeba vám kuřákům dejme tomu opakovaně prošmejdili byt, aby se ujistili, zda nejste vlastníky nekolkovaných cigaret, až by vám nahlíželi do spižírny, nemáte-li tam nějaký nezdaněný alkohol. Až by vám kontroloři lezli odebírat vzorky do ložnice, nejste-li čirou náhodou pedofily či osobami holdujícími incestu, maje ve své rodině nezletilé potomstvo či nejbližší příbuzenstvo na trochu delší návštěvě. Jak byste se tvářili, až by se vám do dveří tlačil revizor s právem vstupu, zjišťující, zda jste si v intimitě domova na internetu náhodou neprohlíželi nějaké pochybné stránky, zda máte nábytek odpovídající evropským normám, zda váš byt není dejme tomu zahmyzen, zda používáte domácí spotřebiče přesně v souladu s návodem k použití, zda máte hygienicky čistou toaletu, aby se omezilo riziko potenciálního  šíření infekčních chorob, zda nemáte v ledničce nějaké prošlé a tudíž potenciálně závadné potraviny, zda vaše domácí obuv splňuje kritéria pro zdravé nošení, zda nemáte v lékárničce prošlé léky a zdravotnický materiál,…?
Jak by se vám líbilo, kdyby po anonymním nebo třeba i neanonymním udání někdo přišel a vy jej museli pustit dál, aby se ujistil, zda náhodou nejste islámskými, křesťanskými nebo pro mě a za mě třebas i buddhistickými teroristy, zda nemáte něco, co jste zapřeli při posledním sčítání lidu, zda jste ve své kadibudce nepoužili diskreditujícím způsobem nastříhané letáky politických stran a volební lístky,…?
Takových důvodů pro kontrolu by se našlo! A když už by tu byli v zájmu poklesu počtu nezaměstnaných zaměstnáni četní kontroloři, bylo by škoda jich nevyužít. A tak by se u vás mohla již zanedlouho poflakovat pod střechou celá procesí cizích revizorů. Protože soukromý majetek je sice soukromý majetek, ale…
Co je mocným do toho, že?
Vždyť na prostý lid odjakživa platila přísnost a tento je třeba i navzdory důvěře prověřovat. I za cenu toho, že pak u nás bude případně daleko větší dusno, než kdyby všechny domácnosti topily výhradně odpady.