Prostě se ocitl v pokoji přeplněném mladými děvčaty a jeho hormony se vcelku podle předpokladů mohly zbláznit. Protože to víte – když se holky baví mezi sebou, padne tu a tam i něco, co mezi nimi se vyskytujícího puberťáka rozrajcuje, když jsou holky pospolu, lze snáze nakouknout do nějakého toho méně střeženého výstřihu,... No prostě sen.
Učiněný sen, byť zároveň sen tak trochu připomínající noční můru.
Právě se zapovídal s jednou z přítomných slečen. S tou, jež se ještě před pár okamžiky chlubila kamarádkám, jakou má úplně novou a krásnou podprsenku. A protože doposud nezapnula nejvýše se nalézající knoflík u halenky, bylo možno tento kousek z její garderóby i částečně zahlédnout. Nádherné prádélko! A ještě nádhernější obsah, jakkoliv převážně skrytý jeho zraku! Ale co! Co nebylo vidět očima, to dokreslila jeho bujná fantazie.
A mladík rázem pocítil vibrace tam, kde je pubertální jedinec v podobných situacích pociťuje nejčastěji. Samozřejmě nemám na mysli u srdce. A k jeho smůle tyto pohyby nezůstaly utajeny před publikem. Už už se chystal začít červenat, ale pak jej napadla spásná myšlenka. Dokonalý nápad! Vyšlo to!
„Zatracený mobil,“ pravil nahlas. „Už zase mi někdo volá.“ A protože byl v místnosti vcelku hlasitý halas, s omluvou se odebral do ústraní, aby otočen k ostatním zády vyřídil onen hovor. Tedy aby si povídal s mlčícím telefonem, dokud opět nezvítězila přitažlivost zemská nad přitažlivostí ženskou.
Pak strčil mobil zpět do kapsy u kalhot a opět se připojil ke společnosti. Bohužel pro něj v ten nejnevhodnější okamžik. Protože děvčata právě přetřásala poslední letní prázdninový tábor, na němž po setmění tajně unikla svým oddílovým vedoucím a šla se koupat ke splavu na Adama. Totiž na Evu, mám-li být přesný. Pár slov stačilo a příjemné i nepříjemné vibrace začaly nanovo. Jedno děvče to postřehlo a významně se usmálo a než bys řekl švec, chichotala se děvčata do jednoho.
Co mu zbývalo než se uchýlit ke stejné lsti? „Sakra, kdo mi to zase volá? Promiňte mi na chvilku.“ A šup zpátky do kouta, kde otočen k děvčatům zády říkal do sluchátka cosi jako „ano mami, jasně,...“, zatímco v duchu zoufale promlouval k docela jinému objektu, aby se tento proboha umravnil.
A pak se vrátil k děvčatům, jež mezitím změnila téma hovoru. Mluvilo se o škole a konečně tak nalezly hormony v jeho těle svůj klid. Protože škola není vzrušující téma, alespoň tedy pro pubertální jedince.
Bavili se spolu, ujídaje vstoje pokrmy ze švédského stolu. Pochopitelně si přitom umazal prsty majonézou z obloženého chlebíčku, ale moc to neřešil. Přece se netrhne od společnosti, do jaké se dostával jen sporadicky, jenom proto, aby se umyl! A tak sáhl do kapes. Vyndal z nich klíče, mobil, před vlastními rodiči utajovaný zapalovač a cigarety i krabičku ťikťaků, jimiž maskovával své tajné kouření, a utřel si prsty jednoduše do kapesníku. A bác!
Ne, jemu se nestalo nic. Zato kamarádce stojící přímo proti němu ano. Obrovský kus dortu jí vyklouzl jakýmsi nedopatřením z prstů a přistál přímo na nejvyzývavější části jejího těla. Bleskově se jala otírat zde ulpělou šlehačku a krém a jak si přejela prsty po ladných křivkách...
Zatracenej mobil... Zatracenej mobil! Zatracenej mobil!!!
Zatracenej mobil, kterej zůstal ležet všem na očích na stole, ač vibroval někde docela jinde...