Nápad hodný politika

Tak nám paní ministryně práce a sociálních věcí Marksová před nemnoha dny zase předestřela jeden nápad hodný politika. Nebo někoho, kdo má (přinejmenším) o kolečko víc. Tedy přišla s nápadem, který by se měl alespoň na první pohled tvářit zdánlivě moudře; ovšem to, co je v něm skryto…

Jak mi na ni prozradily EuroZprávy.cz, zvažuje zmíněná jakousi novou revoluci v důchodech. Protože prý uznává, že se věk odchodu do důchodu stále prodlužuje a mnoho lidí už se nejen domnívá, že se ho vůbec nedožije, ale nedokáže si už ani představit, jak bude ve stáří vykonávat svou profesi. Což prý se týká hlavně lidí těžce manuálně pracujících.
A právě ti posledně zmínění by možná mohli nad slovy paní ministryně zaplesat. Její „revoluce“ by totiž měla spočívat v tom, že by se mělo odstranit současné „zvláštní nastavení“ důchodů.
Mimo možná moudrého oznámení, že by měl být věk odchodu do důchodu jasně definovaný podle toho, jak se vyvíjí průměrný věk dožití, a že by se tento měl pohybovat kolem pětašedesáti let, totiž zaznívá i nemoudro. A sice že by se mělo rozlišovat i podle člověkem vykonávané profese. Protože „kdo pracuje hlavně hlavou, může pracovat do sedmdesáti, ale například horníci, kteří pracují v těžkých provozech, musí mít odchod dřívější“. Bác!
Mělo by se tedy zařídit, aby fyzicky pracující lidé odcházeli do důchodu dříve, jak paní ministryni velí údajná „logika“. Logika, jež je však patrná teprve z následujícího závěrečného sdělení, že by se měl každý navíc na důchod připojišťovat, a to nejlépe hned.
Osoba mající v hlavě nesprávný počet koleček, seno, slámu, piliny nebo alespoň vakuum může nad tímto sdělením zaplesat. Ostatní však jenom stěží. Protože zkuste se nad tímto zamyslet.
Nejprve třeba z pohledu prosté sociální spravedlnosti. Nic proti manuálně pracujícím, konec konců i já jsem mezi ně dříve patřil, i já jsem házel lopatou. Doslova. Ovšem proč ti, kdo dělají rukama, mají platit státu kratší dobu odvody, za něž jim následně penze náleží? Proč mají ti pracující hlavou platit až do třeba zmíněné sedmdesátky a dělný lid nikoliv, když se následně dostane všem stejné státní „almužny“? Je to jaksi nápad jako od představitele nějaké České strany asociálně nedemokratické a ne jejího opaku.
A nejen to. Protože pak zkusme zapojit i hlavu. Jistě, tělo s věkem slábne a chřadne. Ovšem duch nikoliv? Jsou na tom intelektuálové opravdu lépe? Nebo aspoň o tolik lépe?
Vždyť inspirujme se třeba tím, co snad většina z nás zná, ti šťastnější pak pouze z médií. Vzpomínáte třeba na rozlučkovou řeč na vyšší místo vykopnutého ředitele továrny z filmu Vážení přátelé, ano? Nebo na profesora pronášejícího to, co se stalo i názvem komedie, tedy „Marečku, podejte mi pero“? Nebo na Jiřího Sováka v témže filmu, jenž se vlastně také živil hlavou, jíž tloukl do nábytku se slovy Jana Nerudy, jež si ne a ne zapamatovat? Nebo…
A zatímco by si ti manuálně pracující užívali zaslouženého odpočinku, podobní intelektuálové by dosud pracovali, maje už dost možná problém udržet nejen moč, ale i myšlenku. Bádali by ti, jimž by bylo nutno průběžně připomínat, co že vlastně chtěli dělat, děti by vychovávali ti, kdo by měli dost starostí už jen s tím uhlídat sami sebe, úřadovali ti, jimž senilita, stařecká demence či postupující Alzheimer brání pamatovat si třeba i to, jak se má správně vyplnit triviální formulář, došlo by do puntíku na dávná slova Krylovy písně, kterak „blázen střeží reaktor“, vládli by nám dost možná i zcela senilní a kontraproduktivně si počínající starci…
Totiž to poslední zřejmě ne. Protože politici by se jistě postarali o to, aby nespadali mezi ty postižené pozdním penzionováním. Ti by se přece dozajista zařadili mezi privilegované manuálně pracující lidi. Vždyť prokazatelně pracují rukama, když je zvedají při hlasování, třeba o zvyšování svých platů. A zařadit je snad mezi ty, kdo pracují hlavou? Po přečtení si zmíněného nápadu paní Marksové… no nevím, nevím…