Když už ti praví nechtějí…
Dnes se mi sice zdá postavení Židů vcelku dobré, ovšem netvrdím to – neboť osobně žádného ze svého okolí neznám a nemohu tak soudit, jak na tyto pohlížejí ti, kdo s nimi mají osobní zkušenost. Zdá se mi, že na tom nejsou zase až tak špatně, alespoň když tedy vidím, jak se u nás stavíme dejme tomu k Romům, imigrantům z černého kontinentu, islamistům, lidem pocházejícím z postsovětských zemí nebo jiných států na chudém východě a tak vůbec. A o Židech ani zmínka, ani komerční média nás židovskou otázkou nemasírují.
Přesto jsem nedávno z internetového zpravodajství zvěděl, že jsou evropští Židé izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem nabádáni, aby odešli z Evropy do Izraele. Protože jsou tu prý ohroženi terorismem a v židovském státě by jim tak mělo být lépe.
A evropští Židé potvrdili mou v úvodu zmiňovanou domněnku. Že prý povětšinou nevidí důvod k odchodu.
Že ti němečtí sice připouštějí, že je terorismus u našich západních sousedů potenciálně ohrožuje, ovšem tomuto nebezpečí jsou vystaveni globálně a ani v Izraeli nejsou před teroristickými útoky tak docela v bezpečí. A když poté německé vládnoucí kruhy přislíbily, že učiní vše pro to, aby se v Německu rozvíjel židovský život a aby tamní stotisícová komunita v zemi zůstala a že bude učiněno vše pro to, aby byla zajištěna bezpečnost židovských zařízení a bezpečnost občanů židovského původu, žádná potrefená husa nespustila povyk, jenž by dozajista následoval, kdyby šlo o nějakou menšinu netolerovanou.
Obdobně jsou prý na tom Židé v Dánsku, kde se prý rovněž necítí nijak mimořádně ohroženi a v posledních dvou letech prý jich odešla ze země do Izraele jen hrstka.
Ve Francii tito sice mají ke stěžování si důvodů více, ovšem i odtud jich v posledních letech odešel jen pranepatrný zlomek a zůstalo jich tam naopak dost přes půl milionu.
Prostě naši evropští Židé dostali nabídku odejít do Izraele, do židovského státu. Byli oficiálně pozváni, ovšem na pozvání tak nějak nereflektují. Nevyužívají nabízeného. A tak mě napadlo…
Když už jsou tedy „volné kapacity“, proč je nevyužít jinak? Tak, aby se kvóty naplnily a aby se navíc vyšlo vstříc jiným. Těm, kdo se tak často považují v celé Evropě za diskriminované a jež slavná „Evropa“ označuje za diskriminované snad zejména u nás. Co kdyby tudíž byla tato nabídka učiněna těm, kdo před údajnou diskriminací nejednou prchají, kam se jenom dá, a jež už přitom nejen Británie a Francie, ale ani Kanada nechce? Těm, kdo jsou u nás „strkáni automaticky do zvláštních škol“, „neseženou práci“, „končí nedobrovolně ve vyloučených lokalitách“.
Co kdyby pan Netanjahu pozval do Izraele je? Vždyť co by v tom mohlo být za problém? Žid jako Žid. Protože…
Jsme přece všichni Židé! Alespoň to tedy říkal na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti v Americe náš pan prezident…
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Viktor Pondělík
Kdo skutečně pomáhá Čechům?
Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.
Viktor Pondělík
Kamarád omikron
Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.
Viktor Pondělík
Nebozí letečtí dopravci!
Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.
Viktor Pondělík
Jak to skoulí s prezidentem?
Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.
Viktor Pondělík
Čeští doktoři nemají co na práci?
Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.
Viktor Pondělík
Zaplatí vláda všechno všem?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.
Viktor Pondělík
Bude se znárodňovat?
Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.
Viktor Pondělík
Nebudou přece rozhodovat rozumně!
Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.
Viktor Pondělík
Budou si Češi konečně rovnější?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.
Viktor Pondělík
Pomůžete mi někdo?
Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.
Viktor Pondělík
Taky řešení
Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.
Viktor Pondělík
Soudružská skleróza
Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.
Viktor Pondělík
Ať žije očkování
Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.
Viktor Pondělík
Problém
Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.
Viktor Pondělík
Když se voda káže a víno pije
Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x