Chalífát český, domov můj
Prostě si na něj stěžoval náš ombudsman Mustafa Dienstbier-Šabata, a to podle očekávání kvůli lidským právům. Ombudsmanovi se totiž nelíbilo, že zatímco podle nově zjištěných údajů pětiprocentní česká menšina – půlmilion lidí tvořený sto tisíci bílými a čtyřmi sty tisíci bílými z marastu vyzdvižených Romů – žije i v polovině jednadvacátého století v blahobytu, ostatní, tedy černošská a syrská většina, strádají ve vyloučených lokalitách. A že se na tom v průběhu času nic nemění, protože čeští uzurpátoři moci nehodlají brát v potaz ony trpící ani jejich politické představitele a i s největší parlamentní stranou, tedy Českou islámskou stranou sociálně demokratickou, zacházejí skoro stejně hrozně jako s komunisty.
Poslední kapkou, jíž přetekl pomyslný pohár trpělivosti a jež přiměla ombudsmana k obrácení se na evropské instituce, byla tryzna u hrobu neznámého imigranta. Prvního z oněch pěti set, z nichž se nakonec staly miliony. Jak tam řečníci během kladení věnců a min veřejně pronesli ve svých plamenných projevech, vzali si čeští bílí diktátoři opět bez špetky uzardění oněch šest milionů euro (šest tisíc z roku 2015 navýšených o inflaci vzniklou díky intervencím ve prospěch rozvoje evropské ekonomiky pronásledované kdysi údajným nebezpečím deflace) za každého z kvótou přidělených letošních uprchlíků, ale pak tyto zase s odkazem na Schengen a volnost pohybu nechali odejít za lepším do Německa a Rakouska, případně Skandinávie, namísto aby je štědrým sociálním systémem stůj co stůj udrželi ve středoevropské kotlině, kde bory šuměly po skalinách, než je nebozí chudí migranti vykáceli, aby si měli čím zatopit. A krátce poté, co se na tomto pietním aktu jedna z účastnic v burce na protest odpálila, tuto bílí vládci přímo označili za teroristku, což už bylo vážně do nebe volajícím. To už bylo moc.
A tak si pan ombudsman stěžoval a prezident si to od evropských lídrů slízl. Že není humanista, že trpí snižování lidské důstojnosti, ba přímo diskriminaci,… Však to znáte. A to si ještě prezident nemohl ani v nejmenším stěžovat, neboť nebyl za své nekalé počínání ani na místě rozstřílen, ani upálen. Byl puštěn opět domů, poté, co svatosvatě přísahal na korán, že vše napraví. Což i učinil. Jmenoval bez voleb svého většinou svých poddaných navrženého tmavšího souprezidenta, jemuž přenechal několik (tuším že asi pětadevadesát) procent svých pravomocí a právo veta, a přiměl ministra financí a sociálních věcí k přerozdělení rozpočtu a jiného bohatství země spravedlivěji.
A to výrazně spravedlivěji. Jmění výše zmíněné pětiprocentní menšiny bylo podle aktualizovaných Benešových dekretů přerozděleno spravedlivě chudým asi milovaným, totiž asimilovaným, Afričanům a Syřanům, ba i na hrstku imigrantů z Ukrajiny se dostalo. A oné česky hovořící a vypadající menšině byl na oplátku blahosklonně uvolněn koridor napříč Ruskoslovenskem, kterým tato mohla volně odejít na území Liberlandu, kde naměstnána nalezla svůj domov, své právo na stísněný život.
Bylo prostě učiněno morálnímu právu přesně v duchu křesťanského humanismu zadost. Všichni v Česku byli rázem spokojeni. Všichni v Česku, nikoliv v Liberlandu, jenž sice byl českým, ale nikoliv Českem. A konečně zavládl všeobecný smír.
Smír, který nemohla narušit ani zvěst o tom, že prý se na Středozemním moři objevil první sotva se na vodě držící člun. Na kterém pár set jakýchsi bílých tváří směřovalo vstříc azylu. Směrem od Evropy k severoafrickým břehům.
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Viktor Pondělík
Kdo skutečně pomáhá Čechům?
Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.
Viktor Pondělík
Kamarád omikron
Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.
Viktor Pondělík
Nebozí letečtí dopravci!
Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.
Viktor Pondělík
Jak to skoulí s prezidentem?
Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.
Viktor Pondělík
Čeští doktoři nemají co na práci?
Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.
Viktor Pondělík
Zaplatí vláda všechno všem?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.
Viktor Pondělík
Bude se znárodňovat?
Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.
Viktor Pondělík
Nebudou přece rozhodovat rozumně!
Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.
Viktor Pondělík
Budou si Češi konečně rovnější?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.
Viktor Pondělík
Pomůžete mi někdo?
Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.
Viktor Pondělík
Taky řešení
Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.
Viktor Pondělík
Soudružská skleróza
Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.
Viktor Pondělík
Ať žije očkování
Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.
Viktor Pondělík
Problém
Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.
Viktor Pondělík
Když se voda káže a víno pije
Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x