Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Už to tu dost dlouho nebylo…

Veřejnoprávní televize a rozhlas se už zase dožadují peněz. Není to zdaleka poprvé a po odmlce se to opět vrátilo na scénu. Ředitel ČT Dvořák je tu s tím nanovo. A tentokrát s tím, že by měli platit i majitelé tabletů a telefonů.

Má to podle něj vlastně logiku. Protože proč by prý měli platit jenom ti, kdo vlastní televizor, když lze chytat televizní a rozhlasové vysílání i na jiných zařízeních? Čímž jsou nyní míněny právě telefony a tablety.

A tak prý už i samo ministerstvo kultury připravuje novelu, jež by se audiovizuálních médií týkala a jež by financování veřejnoprávního rozhlasu a televize změnila. Pochopitelně v neprospěch našich neplatících obyčejných lidí. Těch, kteří prostě nesledují, ale co kdyby… K čemu spravedlnost, když existuje nespravedlnost, již lze za spravedlivou vydávat?

Vždyť má dnes doma podle pana ministra Hermana prakticky každý nějaké to zařízení schopné vysílání chytat. Nevím sice, jak na to přišel, když u mne a nejspíše ani u vás na návštěvě nikdy nebyl, ale to teď nechme stranou. A tak by měl prakticky každý za tuto veřejnou službu platit. I když ji nevyužívá.

Ovšem zatímco to u těch, kdo této možnosti nevyužívají, vyvolá nejspíše nevoli, protože platit za nic by nemělo být normálním, domnívám se, že to oni zmiňovaní žadatelé finančních prostředků zase odflákli. Zase to nedomysleli, nedotáhli do konce. Namísto aby toto téma nějakým způsobem vyřešili jednou provždy a byl pokoj, zase chtějí jen polovičaté řešení. Které vyvolá nevoli dnes a postupem času se bude zbytečně vyvolávat nespokojenost nová, až se budou nedostatky současné „reformy“ odstraňovat.

Protože jistě – asi to bude krok správným směrem. Zřejmě by měl platit každý, kdo se dívá, respektive naslouchá, bez ohledu na to jak. Jenže k tomu nestačí brát desátek jen od těch, kdo vlastní televizor, případně rádio, tablet, telefon…

Protože pořád zůstanou tací, kdo nebudou platit. A možná neoprávněně.

Protože co třeba já?

Neplatím za rozhlas. Protože nemám vskutku nic, na čem bych ho přijímal. Žádné zařízení, z něhož držení se zmíněný poplatek platí či má platit. Ani tablet nemám a telefon mám naštěstí jen ten „nejhloupější“. Jenže co kdyby…

Bydlím přece v paneláku. A což jestli mají v některém ze čtyř bytů, s nimiž sousedím, rádio a jsou nahluchlí? Mohu přece přitisknout ucho ke zdi nebo podlaze, případně vyšplhat po trubkách ústředního topení ke stropu dělícímu mne od sousedů nade mnou a rázem jsem ilegálním neplatícím posluchačem. Nebo mohu po vzoru všeobecně známých drben poslouchat u cizích dveří, co zrovna dávají. A mám i balkón, pod nímž projíždějí a parkují auta a v nich si sem a tam někdo pustí autorádio, jež mohu až do svého vyššího patra zaslechnout. Nebo jezdím MHD a tam si řidič občas taky něco pustí, stejně jako šofér autobusu. V současných teplých dnech si může vzít někdo rádio i na balkón domu na protější straně ulice a kdyby ho dost zesílil… A není přece vyloučeno, že bych mohl zajít k někomu na návštěvu… a jestli tento vlastní dejme tomu chytrý telefon, možná bych mohl našpicovat uši a náhodou chvilku…

A kdyby ani to ne? Nevadí. Vždyť by někdo, kdokoliv, mohl v mé blízkosti utrousit: „V rádiu říkali, že…“ A už mám rozhlasovou informaci. A za tu je přece třeba platit. Ať už se k mému sluchu dostala prostřednictvím čehokoliv.

A proto bych si pana ministra, pana ředitele televize a jim podobné dovolil poprosit: Vymyslete konečně nějaké definitivní řešení. Ať se s tímto handrkováním konečně skoncuje. Ať mi konečně přestanete brnkat na nervy a nutit mne k přemýšlení nad tím, jestli aktuálně za nevyužívanou službu už platit musím nebo ještě pořád ne. Jestli nemám něco, co už se musí zpoplatnit. Ať už je jednou provždy klid. Nejlépe dříve, než se stanu hluchým stařečkem a budu povinně platit, ač neuslyším ani výbuch granátu metr ode mne.

A pokud na takové řešení přijdete, hlavně ho veřejnosti nesdělujte rozhlasem. Protože to vážně neuslyším. Není totiž mým zvykem poslouchat s uchem nalepeným na cizí dveře…

Autor: Viktor Pondělík | pondělí 27.7.2015 19:07 | karma článku: 25,72 | přečteno: 740x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0 | Přečteno: 67x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma: 0 | Přečteno: 45x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0 | Přečteno: 42x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

18.4.2022 v 16:09 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0 | Přečteno: 7x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Kdo skutečně pomáhá Čechům?

Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.

22.2.2022 v 19:47 | Karma: 0 | Přečteno: 3x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Kamarád omikron

Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.

24.1.2022 v 19:45 | Karma: 0 | Přečteno: 6x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Nebozí letečtí dopravci!

Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.

26.12.2021 v 17:15 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Cestování

Viktor Pondělík

Jak to skoulí s prezidentem?

Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.

27.11.2021 v 19:25 | Karma: 0 | Přečteno: 7x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Čeští doktoři nemají co na práci?

Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.

1.11.2021 v 16:58 | Karma: 0 | Přečteno: 6x | Diskuse| Ostatní

Viktor Pondělík

Zaplatí vláda všechno všem?

Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.

3.10.2021 v 15:25 | Karma: 0 | Přečteno: 15x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Bude se znárodňovat?

Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.

6.9.2021 v 19:43 | Karma: 0 | Přečteno: 7x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Nebudou přece rozhodovat rozumně!

Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.

9.8.2021 v 16:15 | Karma: 0 | Přečteno: 5x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Budou si Češi konečně rovnější?

S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.

21.7.2021 v 15:53 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Pomůžete mi někdo?

Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.

5.7.2021 v 0:23 | Karma: 0 | Přečteno: 14x | Diskuse| Poezie a próza

Viktor Pondělík

Taky řešení

Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.

5.6.2021 v 13:39 | Karma: 0 | Přečteno: 11x | Diskuse| Poezie a próza

Viktor Pondělík

Soudružská skleróza

Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.

6.5.2021 v 16:11 | Karma: 0 | Přečteno: 7x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Ať žije očkování

Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.

7.4.2021 v 15:55 | Karma: 0 | Přečteno: 21x | Diskuse| Ostatní

Viktor Pondělík

Problém

Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.

18.3.2021 v 20:04 | Karma: 0 | Přečteno: 11x | Diskuse| Ostatní

Viktor Pondělík

Když se voda káže a víno pije

Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.

19.2.2021 v 20:01 | Karma: 0 | Přečteno: 10x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1296x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik