Proč jenom se cítím méněcenný?
A to, co jsem zvěděl, vám jen tak pro zajímavost ve zkrácené verzi předkládám. Abyste i vy věděli. A je mi jedno, nakrknu-li vás či nikoliv.
Prostě už vím, že kdybych si chtěl zajet třeba do Iráku, nebude to právě nejjednodušší. Cestovní pas platný alespoň ještě tři měsíce od posledního dne žádaného pobytu bych sice už měl, ale vízum doposud ne. Toto vízum bych si musel pořídit na irácké ambasádě v Praze a k tomuto bych si měl opatřit i doložku o bezpečnostní prověrce, bez níž by mě do oné země nemuseli pustit. Abych toto vízum získal, potřeboval bych pozvání od irácké úřední instituce a potvrzení od našeho ministerstva zahraničí a obchodní komory dokládající mou obchodní kvalifikaci. Přičemž není vyloučeno, že by po mně mohly jejich úřady žádat i další doklady prokazující účel cesty. Pouze v případě cesty do Regionu iráckého Kurdistánu bych mohl požádat o vízum i až na mezinárodním letišti v Erbilu nebo Sulajmánii, to ovšem pouze pro vstup do této provincie a na osm dní, po nichž bych se musel přihlásit na imigračním oddělení místní policie. A pak by bylo žádoucí se před odjezdem k nim informovat, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Na mezinárodním letišti Bagdád bych byl imigračními důstojníky důsledně a pečlivě zkontrolován a musel bych uvést důvod cesty, místo pobytu atd., což by nemuselo být snadné vzhledem k tomu, že většina jich mluví pouze arabsky a znalost angličtiny je velmi nízká.
V Iráku se pak doporučuje mít cestovní pas, vízum a kopii pozvání stále u sebe, při pobytu delším deseti dnů bych se musel povinně přihlásit na tamním Ministerstvu vnitra.
Pokud bych se rozhodl navštívit Afghánistán, musel bych mít rovněž cestovní pas, v tomto případě platný nejméně šest měsíců ode dne předpokládaného vstupu do země. Dále bych si musel na některém afghánském zastupitelském úřadě v zahraničí obstarat vízum, což by obnášelo mimo dvou fotografií, pasu a vyplněné žádosti raději i doporučující dopis. Plus bych se měl předem informovat, zda se náhodou něco nezměnilo. Pokud bych vízum dostal, bylo by toto na nanejvýš tři měsíce pobytu a z bezpečnostních důvodů bych se musel po příjezdu a během pobytu registrovat.
Před odjezdem bych se měl na hygienické stanici informovat o doporučených očkováních a po příjezdu do jejich země bych měl počítat s tím, že je tamní lékařská péče na nízké úrovni a může být požadováno její zaplacení předem a v hotovosti i konvertibilní měnou. Protože mezi našimi zeměmi sice existuje mezivládní dohoda, která předpokládá oboustranné poskytnutí bezplatné nezbytné péče v případě akutního onemocnění nebo úrazu, ale je notně nepravděpodobné, že by se jí tam někdo řídil.
No a kdybych chtěl v dnešní době zavítat do Sýrie, musel bych mít platný cestovní pas s dobou platnosti minimálně šest měsíců od vstupu do země, v němž nesmí být izraelské vízum nebo vízum jordánských nebo egyptských přechodů na hranicích s Izraelem. O vízum bych musel požádat na syrském velvyslanectví v Praze, a zatímco se nevyžaduje pozvání, musel bych mít potvrzení o zaměstnání či studiu. Takové vízum platí tři měsíce od udělení a je považováno jako vstupní na dobu pobytu patnáct dní; při delším pobytu bych musel před uplynutím platnosti víza požádat o jeho prodloužení na imigračním úřadu. Přičemž délka prodloužení závisí na důvodech pobytu a přístupu příslušných úředníků a tento úkon je nutno zaplatit. Pro získání víza k dlouhodobému pobytu bych pak musel mít konkrétně dané podnikatelské důvody a záruku místní partnerské společnosti a k opuštění země bych pak potřeboval výstupní nebo zpětné vízum vždy na základě souhlasu této partnerské společnosti. A při dlouhodobém pobytu bych musel mít též potvrzení, že nemám AIDS.
Na hranicích Sýrie nelze takové vízum získat, tam se pouze vyplňuje registrační karta, jež se odevzdává při výjezdu ze země a jejíž ztráta může znamenat vážné komplikace. A podle ministerstva zahraničí je záhodno se před odjezdem informovat u jejich zastupitelského úřadu, zda se uvedené podmínky nezměnily.
Na místě se pak platí ošetření a zdravotní péče v hotovosti, místní zdravotní pojištění pro cizince neexistuje.
Toto prostě musím, chci-li ony země navštívit. Samozřejmě pokud se něco mezitím nezměnilo. Přičemž změnu k lepšímu lze sotva očekávat. Musím mít pas, vízum, tu ten a tu onen doklad, potvrzení, pozvání, očkování,…
A tak tiše závidím občanům právě těchto tří zemí. Protože když ti chtějí k nám, potažmo někam jinam do Evropské unie, nemusí vůbec nic. Prostě se seberou a jdou; a paní Merkelová se svými eurounijními nohsledy už je tu čeká s otevřenou náručí. Ubytovávají je tu, živí, šatí, ošetřují, to vše zdarma na státní náklady nebo nanejvýš levně v rámci jejich finančních možností, rozvážejí je po unijních zemích a městech, dávají jim tučné „kapesné“.
Nevíte náhodou, proč jenom si já, občan té nejvyspělejší části světa, připadám ve srovnání s těmi Iráčany, Afghánci a Syřany najednou takový méněcenný?
Viktor Pondělík
Nebohá země česká
Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.
Viktor Pondělík
Skvělý nápad, páni europoslanci
O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?
Viktor Pondělík
Sliby u nás neberou konce
Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.
Viktor Pondělík
Nejsme zrůdy, bruselata
V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.
Viktor Pondělík
Jací my Češi jsme?
Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.
Viktor Pondělík
Kdo skutečně pomáhá Čechům?
Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.
Viktor Pondělík
Kamarád omikron
Už dávno se nesnažím chápat, co se kolem nás nejednou děje a jaká opatření a z jakého důvodu se právě praktikují. Protože bych z toho měl hlavu jako škopek a stejně bych se nejspíš nedobral pochopení takové reality.
Viktor Pondělík
Nebozí letečtí dopravci!
Cestovatelskou branži a zejména létání postihuje v posledních vcelku mnoha měsících jedna rána za druhou. A dopravci stejně jako cestující aby si z toho zoufali.
Viktor Pondělík
Jak to skoulí s prezidentem?
Když se v Česku někdo nakazí koronavirem, musí povinně do karantény. Čtrnáct dní musí být izolován od cizích lidí a toto opatření musí být ukončeno až lékařem. Ví to všichni a mělo by to také platit pro všechny.
Viktor Pondělík
Čeští doktoři nemají co na práci?
Tak prý stoupají počty lidí nakažených koronavirem v České republice burcujícím tempem. A odstupující vláda, jakkoliv by měla myslet spíše na to, co budou její členové dělat dále, až opustí svá koryta, řeší to, co řeší.
Viktor Pondělík
Zaplatí vláda všechno všem?
Už nějakou dobu se mluví o tom, že se blíží citelné zdražení elektřiny. A vše nasvědčuje tomu, že se tak i stane.
Viktor Pondělík
Bude se znárodňovat?
Někteří z Čechů sice bydlí tak, jak si bydlet přejí, a mnozí bydlí aspoň tak, jak jim to jejich finanční poměry umožňují, ale jsou tu i ti, kteří prostě na žádné bydlení nedosáhnout.
Viktor Pondělík
Nebudou přece rozhodovat rozumně!
Tak nám naši poslanci definitivně rozhodli. Od nového roku, kdy už celá řada z nich nejspíše u koryta nebude a odpovědnost tak už ponesou jiní, se díky jejich rozhodnutí zvýší důchody.
Viktor Pondělík
Budou si Češi konečně rovnější?
S trochou nadsázky by se dalo říci, že se v české poslanecké sněmovně stalo před nemnoha dny něco nepředstavitelného. Prošel tam totiž návrh, který je nejen demokratický, ale i vysloveně rozumný.
Viktor Pondělík
Pomůžete mi někdo?
Ve svém bydlišti jsem si dlouho žil naprosto spokojeně. Jak skvělé místo k životu to jenom bylo! Jenže pak se do sousedního bytu nastěhoval nějaký mladý pár a rázem se vše změnilo.
Viktor Pondělík
Taky řešení
Paní si seděla ve vlaku vedle jakéhosi spolucestujícího a neměla důvod si na cokoliv stěžovat. Cesta ubíhala rychle a hladce a co si může člověk přát víc, že? Snad už vůbec nic.
Viktor Pondělík
Soudružská skleróza
Tak jsme tu měli před pár dny první máj. Den označovaný jako svátek pracujících a v našich končinách odedávna uzurpovaný komunisty, jimž se tento vždy hodil do krámu.
Viktor Pondělík
Ať žije očkování
Jak už jste určitě slyšeli, máme tu koronavirovou pandemii. Je to prý něco strašlivého, a tím jediným, co nám v této situaci pomůže, je jedině očkování. Jedině díky proočkovanosti národa se prý budeme moci vrátit k normálu.
Viktor Pondělík
Problém
Haló, miláčku! No, to jsem já. Promiň, že ještě nejsem doma, ale autobus, kterým jsem měla přijet, mi ujel před nosem. Další měl jet až za dlouho, tak jsem si řekla, že vyrazím domů stopem.
Viktor Pondělík
Když se voda káže a víno pije
Před několika dny mi přišel neobjednaný a nežádaný dopis od mé banky. Nechtěl jsem ho po ní, protože mi je vlastně naprosto zbytečný, a neměl jsem tak potřebu něco takového chtít.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1394
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1296x