Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nejsme zrůdy, bruselata

V uplynulých letech si svět zvyknul označovat nás Čechy za xenofobní smečku, neochotnou pomáhat nešťastným lidem. Stalo se to běžným tématem od chvíle, kdy začala předchozí migrační krize, a všichni víme, jak se tehdy věci měly.

Když tehdy někdo z oněch afrických či asijských migrantů na české území vstoupil, musel počítat s tím, že skončí obvykle na celou zákonem stanovenou dobu v detenčním zařízení, že tam „bude dostávat v mizerných podmínkách jen nechutný žvanec a pouhých pár korun kapesného“. A měl-li tento nějaké peníze, musel si takový pobyt dokonce hradit. A to navzdory tomu, že jakmile musel být někdo takový po uplynutí zákonné lhůty automaticky propuštěn, stejně tu nezůstal, jak avízoval už předem, a zmizel dál na západ.

Češi se stali pro svět zrůdami, protože se o tyto lidi nepostarali tak, jak se to (obvykle na západ od našich hranic) požadovalo. A dokonce si později ani nechtěli převzít od západních zemí migrantskou kvótu.

Svět se do nás tehdy opakovaně pustil a my Češi jsme měli z ostudy kabát. A dokonce jsme se dočkali i mezinárodního odsouzení, protože jsme měli ty kvóty povinně přijmout.

A co dnes?

Jenom podle oficiálních čísel připadá na každých padesát Čechů jeden čerstvý utečenec z Ukrajiny. A to se ještě neví o všech a další přibývají. A co se to v České republice děje? Tato je přijímá i nadále, shání pro ně ubytování, poskytuje jim (skromné, ale maximálně možné) automatické finanční dávky, zajišťuje jejich dětem umístění do škol. Tito Ukrajinci bez problémů získávají víza, mají možnost hledat si bez omezení práci…

Že bychom se my Češi tak změnili?

Ale kdeže! Jsme takoví, jací jsme vždycky byli. On byl totiž problém někde jinde. Tam, kde ho ostatní svět nechtěl vidět. Češi prostě nechtěli migranty, kteří tu nechtěli za žádnou cenu zůstat, kteří nehodlali akceptovat zdejší pravidla hry, platná pro každého, kdo se tu zdržoval a zdržuje. Češi nechtěli vyžírky, kteří přišli a hned chtěli za nic rajský život, o jakém i místní obyvatelstvo může leda snít. A už vůbec nakonec nechtěli přebírat odpad, který už se populistickému západu nelíbil, a tak se ho chtěl stůj co stůj zbavit.

Češi dnes prostě pomáhají. A neprotestují. Ale jen proto, že ví, komu pomáhají. A že mu pomáhají právem, že to někdo takový potřebuje. A že jde o lidi, kteří tu chtějí žít. A pomáhají i tehdy, když to nepožadují bruselští páni, když ta bruselata nevyžadují nějaké to přerozdělování.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Viktor Pondělík | pondělí 18.4.2022 16:09 | karma článku: 0 | přečteno: 10x
  • Další články autora

Viktor Pondělík

Nebohá země česká

Jestli jsem poslední dobou něco neslyšel, pak to byly nějaké pozitivní zprávy. Skoro jako kdyby se všechno dobré ze světa vytratilo a zbylo jenom to špatné. A jako kdyby se navrch všechno smrsklo na pouhou ekonomiku.

10.7.2022 v 23:13 | Karma: 0 | Přečteno: 68x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Skvělý nápad, páni europoslanci

O nás lidech se ví, že si ničíme své životní prostředí. I když se bez přírody neobejdeme, škodíme jí mnoha různými způsoby. A co na to politici?

11.6.2022 v 8:20 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse| Politika

Viktor Pondělík

Sliby u nás neberou konce

Když člověk poslouchá řeči našich politiků, nejednou skutečně neví, zda se tomu má smát nebo spíš brečet.

14.5.2022 v 15:31 | Karma: 0 | Přečteno: 42x | Diskuse| Ekonomika

Viktor Pondělík

Jací my Češi jsme?

Snad jenom někdo úplně slepý a hluchý by dosud neregistroval, jak se naše země utěšeně (nebo neutěšeně?) zaplňuje běženci z Ukrajiny.

21.3.2022 v 16:26 | Karma: 0 | Přečteno: 8x | Diskuse| Společnost

Viktor Pondělík

Kdo skutečně pomáhá Čechům?

Je známo, že se každý dluh musí splatit. Ovšem v Česku se na to náramně často zapomíná. Než se nám dluhy připomenou.

22.2.2022 v 19:47 | Karma: 0 | Přečteno: 3x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Severní Makedonie zvolila novou prezidentku. Předchůdce uznal porážku

8. května 2024  22:19,  aktualizováno  22:35

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve středečním druhém kole prezidentských...

Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává

8. května 2024  9:48,  aktualizováno  21:28

Do Pásma Gazy ve středu přes klíčové hraniční přechody na jihu oblasti nepřicházela žádná...

USA pozastavily dodávky bomb Izraeli. Nechtějí krveprolití v Rafáhu

8. května 2024  10:51,  aktualizováno  20:49

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafáhu na jihu...

Plat 200 tisíc čistého, k tomu tučné náhrady. Co čeká na nové europoslance

8. května 2024

Premium Poslední měsíc zbývá do voleb do Evropského parlamentu. A českých 675 kandidátů, kteří usilují o...

Vyřešte nespavost svých dětí
Vyřešte nespavost svých dětí

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...

  • Počet článků 1394
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1296x
Od chvíle, kdy jsem se narodil, uplynulo již plus mínus devět pětiletek. A mám-li se za těmito ohlédnout, pak o sobě mohu zmínit třeba to, že jsem strávil řádově dvě desetiletí ve školních škamnách, od mateřské po vysokou školu, abych poté většinu své profesní dráhy strávil tamtéž, jen na opačné straně barikády. Pomineme-li tedy závratnou kariéru, již jsem započal coby hotelový recepční a ukončil až na daleko významnějším postu topiče tamtéž. K mým koníčkům patří již od počátku milénia zejména mé každoroční anabáze do mojí milované druhé domoviny, Jihoafrické republiky, a pokud pak setrvávám na naší polokouli, nejraději píši a píši a píši, aby měli ti, kdo umí číst, co číst, pokud to chtějí číst.

Seznam rubrik